Island: Země tisíců vodopádů II.
Bruarfoss – Bridge Falls
Druhým vodopádem na našem seznamu je Bruarfoss. Najít tohoto „zapadlého vlastence“ nám dá pěkně zabrat. Jdeme totiž původní trasou, která je dnes neznačená a pro veřejnost uzavřená.
Prodíráme se křovím a v blátivém terénu nám podkluzují nohy. Soustředím se na každý krok. Vyválet se vážně nechci, šéf posádky Dejv by mě nepustil do auta. Za chvíli slyším výkřik a salvu nadávek. Někdo to neustál. A díky hnědému potisku na kalhotách víme kdo.
„Hele, vypadáš jako prase a ještě ses umazal!“
Můj bodrý komentář rozesměje všechny, až na hlavního aktéra. Věnuje mi škaredý pohled.
„Karma je zdarma. Máš se na co těšit!“ Odteď si dávám ještě většího majzla.
Bloudíme nízkým porostem už celou věčnost, mám dojem, že se motáme v kruhu. Na horizontu upoutává moji pozornost kopec, jehož svahy dosud pokrývá sníh. Jako záchytný bod pro orientaci ale moc nefunguje. Už to chceme vzdát, když konečně vidíme dřevěný most. Původně tu prý stávala kamenná klenba, po níž má vodopád své jméno.
Scházíme k ledovcové řece Brúará a fascinovaně zíráme na nebesky modré peřeje. Na nejmodřejší a nejkouzelnější vodopád, jaký jsem kdy viděla. Není tak mohutný, ohlušující nebo závratně vysoký, jako další na seznamu. Velikostí vás neohromí. Barvou a umístěním však budí dojem klenotu, zasazeného v divoké přírodě islandských hor.
Zajímavosti:
Původní kamenný most byl údajně zničen v roce 1602 na příkaz jistého církevního patriarchy. Island tehdy zasáhl krutý hladomor a zničení mostu mělo držet hladovějící rolníky dál od bohatých pozemků patřících církvi.
Jiná legenda vypráví příběh o dánském biskupovi, kterého žárlivost posedla natolik, že chtěl zavraždit milence mladé ženy. Nakonec sám skončil svázaný v pytli a utopený v řece.
Jak se tam dostanete:
Brúarfoss se nachází cca 90km východně od Reykjavíku. Na google mapách je značeno oficiální parkoviště (silnice č. 37) – https://goo.gl/maps/wc4ddFCd4qcxqNTK9
Od něj vede k vodopádu oficiální trasa podél řeky. Tam a zpět jde o cca 7km procházku.
