Jak si nejlépe pomoci? Z odstupu!

Asi vás nepřekvapí, že já z toho mám upřímnou radost. Tahle chuť poznat sám sebe jde totiž ruku v ruce s tím, že se snažíme dělat věci, které jsou s námi v souladu, přirozeně nám jdou a těší nás. To znamená méně frustrace a dalších negativních pocitů, jimiž nejvíc trestáme ty, kdo nám jsou nejblíž.

Nakouknout sám sobě „pod pokličku“ a zjistit, kdo vlastně jsem, jaké jsou mé sny a touhy, co mi přináší radost, to je skvělá cesta, jak dojít ke spokojenosti, naplnění i harmonickým vztahům.

Nesklouzněte ale k nekonečnému bádání nad smyslem svého života! Váš život má totiž přesně takový smysl, jaký mu dáte! Vykašlete se na zvažování tisíců variant, co byste měli / neměli / mohli / nemohli dělat. Prostě s něčím začněte! Vykročte s důvěrou, že v tom neznámu před vámi čeká další pevný bod, který vám umožní pokračovat dál. Stát na místě a čekat, až se zvedna mlha nebo uvidíte za roh, je ztráta času.

Když nahlížíme na náš život z našeho pohledu, máme omezené vnímání. Omezují nás naše programy, vzorce, přesvědčení, emoce … Nejsme objektivní a chybí nám odstup. Zato situace druhých umíme vyřešit raz dva. Sami se dlouze v něčem plácáme, ale když s tím samým přijde kamarád, řešení vytasíme hbitěji než králíka z klobouku.

Je to prosté.

Kamarád není já.

Je to ten člověk „venku“ a i když s ním třeba hluboce soucítíme, nejsme emočně vtaženi tolik, jako když jde přímo o nás.

Trápí vás něco? Řešíte problém, který ne a ne rozlousknout?

Představte si, že se na sebe a své patálie díváte z výšky. Sledujete človíčka, který denně zažívá to, co vy.

Co vidíte?

• S jakými pocity se ten člověk probouzí?

• V jakém rozpoložení odchází do práce? A co v té práci dělá? Jak je s tím spokojený?

• S jakou náladou se vrací domů?

A když to všechno tak pěkně z výšky vidíte, co byste mu poradili?

• Co by měl přestat dělat?

• Co by měl začít dělat?

• Čemu by měl věnovat více pozornosti?

• Co ještě by mu pomohlo?

• Jak to s ním bude vypadat, když nic nezmění?

Zdá se vám, že má ten človíček strach?

• Jak by vypadal jeho život, kdyby strach neměl?

• Co všechno by mohl mít / dělat / kým by mohl být?

Je možné, že jste se dostali někam, kam jste vůbec neměli v plánu dojít. Prostě jste se tam díky souhře okolností tak nějak octli. I to je součást zkušenosti, pro kterou jsme si sem přišli, není nutné z toho dělat drama.

Jsem někde, kde mi to už nevyhovuje, a tak půjdu jinam.

Zní to moc jednoduše? Není to spíš tím, že si v dospělosti neustále potřebujeme všechno komplikovat?

Držím vám palce, aby to nahlížení na sebe sama s odstupem neslo své ovoce! 🙂

Merisi