Úryvek z knihy, DEN 5: Markét, Královna s Ovečkou a vztahové rozjímání

Z úvah mě vytrhává živý zátaras na cestě. Krávy se svými emo ofinami a intenzivně upřeným pohledem vypadají jako pózující britská klučičí indie kapela, ale byla by chyba nebrat je s respektem, mají totiž mláďata. Výhružné hrabání kopyty a nervózní odfrkávání nás nutí vyškrábat se do zarostlého svahu, aby mohlo stádo v klidu projít. Jenže jediný, kdo se dává do pohybu, je statný býk. Zřejmě na něj přišlo jaro, hlasitě bučí, vlastně spíš řve jako o život a svolává tím k sobě všechny krávy z okolí, dokonce i ty na louce za plotem.

 

Fascinovaně sledujeme přehlídku mužské dominance a ženské submisivnosti – krávy se řadí podél plotu s vystrčenými zadky! Skupinový sex v přímém přenosu! Atmosféra kolem nás houstne, všechno to funí, bučí, řve – a to sotva tři metry od nás. Modlím se, ať se tomu grupáči vyhneme. Vytahuju mobil a pořizuju video, ať mám tenhle přírodní úkaz na záznamu.

Do toho ten můj rozumbrada Markét pronese: „To mi neříkej, že na tohle můžeš sbalit ženskou!“

„To víš, jsou to prostě krávy! Každou nesbalíš na mokrej stan a špatný počasí!“

 

Vyměníme si spiklenecké pohledy, jako bychom tvořily tajné sesterstvo mluvící řečí, jíž nikdo jiný nerozumí, a rozřehtáme se na celé kolo, až nám tečou slzy. Absurdita v Absurdistánu. Jenže čekáme dvacet minut a změna žádná. Obhlížím únikové možnosti. Pěšinu stále blokuje rohaté hudební těleso a bedlivě pozoruje jak dění u plotu, tak i můj pohyb v křoví.

 

Snažím se prošlapat cestu ostružiním, abychom krávy obešly vrchem, načež se stádo vydává mým směrem! Do háje, lezou do svahu za námi! Couvat není kam, za zády máme toho nadrženého frajera, co obšťastňuje jednu prdelku za druhou. Ty naše tedy nedostane! Koutkem oka registruju, že Markét slézá zpátky na cestu a předvádí zvířatům gesta míru.

„Markét, to nejsou indiáni, ale krávy! Myslím, že tvýmu máchání rukama nerozumí!“

 

Dostávám další záchvat smíchu, jako vždycky, když jsem ve stresu. Markét se chechtá taky a – můj ty světě, plaší tím krávy! Určitě si v duchu klepají kopytem na čelo, co za divné magory jim to leze do rajónu. Ať se jim hlavou honí cokoliv, rovnají se do zástupu a obcházejí nás velkým obloukem. Skvělé! Takže až zase budu příště v ohrožení, stačí se mu postavit do cesty a začít se smát!